10. Bibliografický záznam jako znak

V této kapitole se budeme zabývat bibliografickým záznamem jako entitou znakového charakteru. Bude nás tedy zajímat, co jednotlivé typy údajů označují. Řekli jsme, že bibliografické univerzum se skládá z entit, které mají své atributy a mezi nimiž existují vzájemné vztahy. Dále jsme hovořili o tom, že bibliografický záznam se skládá z údajů popisných, které se skládají z osmi kategorií, údajů selekčních, které se dělí na jmenné a věcné, a údajů lokačních, kam patří sigla a signatura, údajů exemplářových a údajů služebních. Nyní zkusíme uvést jednotlivé údaje bibliografického záznamu do vzájemného sémantického vztahu s entitami, atributy a vztahy v bibliografickém univerzu, pokusíme se je tedy interpretovat.

8. Vztahy jako predikáty

Vztahy slouží k znázornění souvislostí mezi jednotlivými entitami. Entity jsou přesně identifikovány pomocí atributů, vztahy poskytují další informaci. Vztahy jsou často poznatelné z analýzy samotného dokumentu, který může obsahovat informace jako "vydání", "verze", "založeno na", "přeloženo z" apod. To, že jsou vztahy v samotném dokumentu popsány naznačuje, že by měly být zaznamenány i při katalogizaci. Problémem je, že slovní popis vztahu v dokumentu neumožňuje často jednoznačné určení, o který vztah se jedná. Proto je třeba určit vztah na základě věcné analýzy a nespoléhat se na slovní vyjádření, kterým je popsán v dokumentu.

6. Entity jako subjekty predikace

6.1 Entity

Entity jsou klíčové objekty katalogizace. FRBR rozlišuje entity tří typů. Prvním typem jsou entity, které jsou výsledkem umělecké nebo intelektuální činnosti:

• dílo,
• vyjádření,
• provedení,
• jednotka.

Tyto entity fungují jako subjekty predikace, ke které dochází při tvorbě bibliografického záznamu.

Druhým typem entit jsou ty, které jsou odpovědné za umělecký, intelektuální obsah entit prvního typu, za jejich výrobu, distribuci a správu. Jde o

• osoby,
• korporace.

Ke třetímu typu entit patří ty, které jsou předmětem entit prvního typu, jsou tedy tím, o čem dílo, vyjádření, provedení či jednotka je. Jde o

• pojem,
• objekt,
• akci,
• místo.

4. Věci, znaky a bibliografické univerzum

4.1 Věci

Jelikož se aristotelský pluralismus jeví jako nejpřijatelnější pojetí struktury reality, můžeme jej přijmout jako obecný ontologický rámec k identifikaci věcí, ze kterých se svět (i bibliografické univerzum) skládá. Co je věc? Věc obvykle chápeme jako něco, co je zřetelně rozlišitelné od svého okolí a pro co obvykle máme jednotné pojmenování.

V zásadě můžeme věci rozdělit do dvou typů - na individua a agregáty.

4.1.1 Individua

Empirická individua. Individuum je jakási svébytná jednotka, systém, který jako celek je víc než souhrn svých částí. Jde o věc rozlehlou v prostoru a mající jasné ohraničení od ostatních hmotných jsoucen - jedná se tedy o těleso. Typickým individuem je konkrétní člověk, například Petr. Petra jako individuum pojímáme se všemi jeho vlastnostmi, které mu náleží (s jeho výškou, hmotností, barvou očí a vlasů, intelektem, charakterem). Individuum se všemi jeho vlastnotmi nazýváme individuem empirickým. Empirické individuum se skládá z určitých částí, ale pouze takových, která vznikají v rámci vzniku a vývoje individua. Takové části nazýváme "vlastními částmi". Jednota empirických individuí je podstatná a v přírodě se vyskytuje ve větší či menší míře - je stupňovaná.