Vztahy slouží k znázornění souvislostí mezi jednotlivými entitami. Entity jsou přesně identifikovány pomocí atributů, vztahy poskytují další informaci. Vztahy jsou často poznatelné z analýzy samotného dokumentu, který může obsahovat informace jako "vydání", "verze", "založeno na", "přeloženo z" apod. To, že jsou vztahy v samotném dokumentu popsány naznačuje, že by měly být zaznamenány i při katalogizaci. Problémem je, že slovní popis vztahu v dokumentu neumožňuje často jednoznačné určení, o který vztah se jedná. Proto je třeba určit vztah na základě věcné analýzy a nespoléhat se na slovní vyjádření, kterým je popsán v dokumentu.
Zobrazují se příspěvky se štítkempredikáty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempredikáty. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 15. listopadu 2011
středa 9. listopadu 2011
7. Atributy jako predikáty
Atributy jsou vlastnosti entit, které slouží k přesné identifikaci dané entity. Atributy jsou definovány jako logické objekty, nikoliv jako údaje (tj. instrumentální znaky). Ve FRBR jsou uváděny pouze atributy, které se objevují v samotném bibliografickém záznamu, nikoliv ty, které k entitách mohou být připojeny v autoritním záznamu (záznamu osob, korporací, předmětových hesel apod.), z nichž se údaje přebírají do bibliografického záznamu.
Atributy můžeme rozdělit na vnitřní (spjaté s vnitřní strukturou entity) a vnější (ty jsou k entitě přidány z vnějšku). K vnitřním atributům patří například fyzická charakteristika dokumentu nebo údaje, které jsou obsaženy v dokumentu a jsou z něj do bibliografického záznamu přebírány. K vnějším atributům patří například identifikátory entity v katalogu nebo související informace. Ke stanovení vnitřních atributů obvykle stačí analýza samotné entity, ke stanovení vnějších atributů je často třeba vnějšího zdroje.
Některé atributy může mít entita obsazeny pouze jedním údajem, některé atributy mohou být vyjádřeny více údaji - entita má více atributů daného druhu. Některé atributy se časem mohou měnit (například rozměr periodika, když se změní jeho formát).
Každá entita má definováno několik atributů. Některé platí pro danou entitu obecně, některé se vztahují k určitému podtypu entity.
Atributy můžeme rozdělit na vnitřní (spjaté s vnitřní strukturou entity) a vnější (ty jsou k entitě přidány z vnějšku). K vnitřním atributům patří například fyzická charakteristika dokumentu nebo údaje, které jsou obsaženy v dokumentu a jsou z něj do bibliografického záznamu přebírány. K vnějším atributům patří například identifikátory entity v katalogu nebo související informace. Ke stanovení vnitřních atributů obvykle stačí analýza samotné entity, ke stanovení vnějších atributů je často třeba vnějšího zdroje.
Některé atributy může mít entita obsazeny pouze jedním údajem, některé atributy mohou být vyjádřeny více údaji - entita má více atributů daného druhu. Některé atributy se časem mohou měnit (například rozměr periodika, když se změní jeho formát).
Každá entita má definováno několik atributů. Některé platí pro danou entitu obecně, některé se vztahují k určitému podtypu entity.
úterý 25. října 2011
6. Entity jako subjekty predikace

6.1 Entity
Entity jsou klíčové objekty katalogizace. FRBR rozlišuje entity tří typů. Prvním typem jsou entity, které jsou výsledkem umělecké nebo intelektuální činnosti:- dílo,
- vyjádření,
- provedení,
- jednotka.
Druhým typem entit jsou ty, které jsou odpovědné za umělecký, intelektuální obsah entit prvního typu, za jejich výrobu, distribuci a správu. Jde o
- osoby,
- korporace.
- pojem,
- objekt,
- akci,
- místo.
pátek 14. října 2011
5. Teorie predikace a bibliografické universum
Intuitivně je asi zřejmé, že bibliografický záznam může poskytovat pravdivou či nepravdivou informaci. Když například dílu Božská komedie přiřadím autora Danta Alighieriho, poskytuji pravdivou informaci. Když naopak za autora stejného díla označím Williama Shakespearea, bude záznam obsahovat informaci nepravdivou. Co je však minimální významovou jednotkou, která může nabývat hodnoty pravda či nepravda? Pojem nebo znak? Může být singulární pojem Dante Alighieri nebo obecný pojem člověk pravdivý či nepravdivý? Zjevně nikoliv. O pravdě či nepravdě můžeme hovořit až tehdy, když nějakému pojmu něco přisuzujeme nebo naopak upíráme. Dante Alighieri byl italský básník. William Shakespeare není autorem Božské komedie. Člověk je živočich rozumný.
Myšlenkový útvar, který spojuje či rozlučuje dva pojmy, se nazývá soudem (propozicí). Soud je pak vyjádřen prostřednictvím instrumentálních znaků jako jsou vlastní jména, klasifikační a charakterizační termíny apod. Intrumentální znak pro soud se nazývá větou. Soud a jeho prostřednictvím věta může nabýt hodnoty pravda nebo nepravda. To, co činí soud (a větu) pravdivým či nepravdivým jsou fakta - realita samotná. Soud buď realitě odpovídá, a tehdy je pravdivý, nebo jí neodpovídá, a pak je nepravdivý.
Myšlenkový útvar, který spojuje či rozlučuje dva pojmy, se nazývá soudem (propozicí). Soud je pak vyjádřen prostřednictvím instrumentálních znaků jako jsou vlastní jména, klasifikační a charakterizační termíny apod. Intrumentální znak pro soud se nazývá větou. Soud a jeho prostřednictvím věta může nabýt hodnoty pravda nebo nepravda. To, co činí soud (a větu) pravdivým či nepravdivým jsou fakta - realita samotná. Soud buď realitě odpovídá, a tehdy je pravdivý, nebo jí neodpovídá, a pak je nepravdivý.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


