 |
1.1 Předmět
Tradiční filosofie říká, že každá věda by měla začít vymezením vlastního předmětu, měla by jednoduše vědět, o čem je a co zkoumá. Je to celkem triviální poznatek, nicméně v současnosti existují názory, podle nichž předmět vědy nebo i studijního a praktického oboru se formuje v průběhu bádání, studia či činnosti samotné. Takový názor můžeme označit souhrnným slovem konstruktivismus a je spojený s určitým filosofickým pohledem na svět. Tento přístup můžeme vidět ve filosofickém pojetí výuky dr. Michala LORENZE (2011); v praktické oblasti pak v původní anotaci kursu projektu PARTSIP Informační mediátor, podle kterého měla definice pojmu informační mediátor postupně vznikat až v průběhu samotných kursů. Podobný přístup můžeme zaznamenat i v oblasti metodologické, tedy v oblasti způsobu uchopování předmětu zkoumání. Tom WILSON (2002) rozlišuje metody výzkumu, které jsou předem dané (imposed), a ty, které se vynořují (emergent) v průběhu výzkumu samotného. Z důvodů, které budou uvedeny níže, se přidržíme tradičního pojetí a pokusíme se na samotném počátku našeho předmětu vymezit, čím se budeme zabývat.Vymezení předmětu můžeme rozdělit na předběžné (slovní), které spočívá v uvědomění si významu slov a jejich etymologických souvislostí, a věcné, jehož cílem je proniknout k podstatě věci. K předběžnému, slovnímu vymezení našeho předmětu můžeme použít název samotného kursu, který se skládá ze tří slov. Zkusme nyní stručně určit jejich významy.
Sémantický - vztahující se k sémantice, zabývající se vztahem mezi znaky a významy. (Sémantika - disciplína, která zkoumá vztahy mezi znaky a jejich významy.)
Aspekt - hledisko, úhel pohledu.
Katalogizace -
Jmenný a věcný popis dokumentů, někdy chápaný úžeji pouze jako jmenný popis dokumentů, jindy obecněji jako tvorba katalogizačních záznamů pro různé druhy katalogů a jejich organizace. (Národní knihovna v Praze (2011))Na základě takto zjištěných významů slov můžeme předběžně kostatovat, že v našem předmětu půjde o zkoumání jmenného a věcného popisu dokumentů ze sémantického hlediska, tedy z hlediska vztahu mezi znaky a jejich významy.
Dříve než se pokusíme o věcné vymezení předmětu výuky, je třeba se zastavit u samotného pojmu předmět. Etymologicky je předmět něco před-meteného, před-hozeného (podobně jako u latinského slova obiectum). Předmět je tedy to, co máme před sebou, něco nám vnějšího (nebo, co alespoň jako nám vnější chápeme). Věcně můžeme předmět vymezit jako to, na co zaměřujeme své poznání a co je samotnému poznání vnější (předmětem sice můžeme učinit i samotné poznání, nicméně i tak zůstává poznání vnější samotnému poznávacímu aktu, skrze který je poznáváno).
Aristotelská filosofie vědy rozlišuje mezi dvěma druhy předmětů bádání - mezi předmětem materiálním a předmětem formálním (viz článek Jiřího STODOLY (2011)). Materiální předmět můžeme označit jako předmět vzdálený, jako to, co je zkoumáno bez jakýchkoliv dalších určení. Materiální předmět mají jednotlivé disciplíny společný. Člověk je kupříkladu předmětem výzkumu biologie, psychologie, sociologie, lékařských věd atd. To, co odlišuje jednotlivé vědy je právě formální předmět. Formální předmět můžeme rozdělit do dvou kategorií. K první patří formální předmět vlastní, což je hledisko, z něhož daná disciplína k materiálnímu předmětu přistupuje. U biologie je to biologická stránka člověka, u psychologie je to lidská psychika, sociologie se zabývá člověkem jako tvůrcem společnosti, lékařské vědy se věnují člověku z hlediska jeho zdraví. Druhým typem formálního předmětu je formální předmět zprostředkující, který si můžeme představit jako metodologický přístup k formálnímu předmětu vlastnímu. Podle formálního předmětu zprostředkujícího se jednotlivé vědy liší úrovní abstrakce. Mezi vědami o člověku jako společenském tvoru můžeme rozlišit například empirickou sociologii (nejnižší úroveň), ryze kvantitativní demografii (střední úroveň) a filosofii společnosti (nejvyšší úroveň).
 |
| Materiální a formální předmět vědy |
Co je materiálním a formálním předmětem našeho kursu? Jak již jeho anotace naznačuje, předmětem materiálním jsou nástroje určené pro katalogizační činnost (obecné zásady katalogizace, funkční požadavky na katalogizační záznamy a konkrétní katalogizační pravidla). Hledisko (formální předmět vlastní), které nás na tomto předmětu zajímá, je hledisko sémantické, tedy aspekt vztahu znaků a jejich významů. A jak je to s mírou abstrakce naší metodologie (formálním předmětem zprostředkujícím)? Vzhledem k tomu, že jde o problematiku vysoké míry abstrakce, musíme užít metody, která nám umožní zabývat se naším předmětem z co nejobenějšího hlediska a v co největší šíři. Naší metodou tedy bude filosofická analýza.
Nyní si tedy můžeme předmět našeho kursu definovat takto:
Předmětem kursu Sémantické aspekty katalogizace je filosofická analýza nástrojů katalogizační činnosti z hlediska vztahu znaků a jejich významů.
1.2 Forma
Formou zde rozumíme způsob organizace výuky. Hlavní těžiště předmětu bude spočívat v přednáškách. Z tohoto důvodu je účast na hodinách pro studenty presenčního programu povinná (kombinovaní studenti budou mít za povinnost sledovat tato skripta a splnit úkol v podobě seminární práce - témata a rozsah bude upřesněn). Přednášky budou písemně publikovány v podobě těchto blogových skript. K oživení přednášek budou studenti v jejich průběhu vyzýváni k diskusi nad jednotlivými problémy, témata diskuse budou publikována i zde. Předmět bude ukončen ústním kolokviem. K absolvování předmětu postačí znalost látky v rozsahu těchto skript. Zájemci mohou rozšířit své vědomosti na základě studia doporučené literatury.Otázky do diskuse
- Domníváte se, že je konstruktivistické pojetí vědy, výuky i praxe problematické? Pokud ano, proč?
- Co stojí v základu konstruktivistického názoru?
- Jakým způsobem byste předběžně, slovně vymezili předmět kursů: Multikulturní výchova, Techniky osobnostně vzdělávacího výcviku, Architektura knihoven?
- Jak byste tyto obory definovali věcně?
- Ve kterých vědních oborech můžeme najít sémantiku jako subdisciplínu?
- Které další subdisciplíny jsou s pojmem sémantika spojené?
- Jaký pojem figuruje v protikladu termínu objekt? Co znamená?
- Co je materiálním a formálním předmětem oboru informační věda?
- Jaké jiné přístupy k vědě znáte?
Doporučená literatura
- LORENZ, Michal. 2011. Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělání pro záškoláky. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 08.09.2011]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/kde-nechala-skola-diru-m-learning-aneb-vzdelani-pro-zaskolaky>. ISSN 1804–2406.
- Národní knihovna v Praze. 2011. TDKIV - Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD) [online]. 19.4.2011 [cit. 08.09.2011]. Dostupný z WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm>.
- STODOLA, Jiří. 2011. Předmět informační vědy a informační vzdělávání. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 08.09.2011]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/predmet-informacni-vedy-informacni-vzdelavani>. ISSN 1804–2406.
- WILSON, Tom. 2002. „Information science“ and research methods. In Knižničná a informačná veda. Zborník FiFUK. Roč. 19. Bratislava, Univerzita Komenského 2002, s. 63-71.
Otázka pátá: dle zakladatele sémiotiky Ch. W. Morrise je sémantika vedle syntaxe a pragmatiky jednou ze tří částí, z nichž se skládá lingvistika.
OdpovědětVymazatMorris to chápal v obecnější rovině. Hovořil o sémiotice jako obecné teorii znaku. Lingvistika je speciální teorie znaku, protože se zabývá konkrétním znakovým systémem - přirozeným jazykem. O syntaxi se skutečně hovoří v souvislosti s lingvistikou, v sémiotice se používá pro tuto dimenzi termínu syntaktika.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazataký pojem figuruje v protikladu termínu objekt? Co znamená?
OdpovědětVymazatTím pojmem je jistě SUBJEKT...ale otázka, co znamená...těžké...Pokud objekt je vnější předmět našeho zkoumání, pak opakem objektu je subjekt, tedy to, co na ten objekt nahlíží...ale CO (KDO) na ten objekt nahlíží??? Pokud člověk za subjekt považuje sám sebe, své "vědomí", pak je to tedy poznání sebe sama, vycházení z vlastních prožitků, z vlastního individua (ale můžeme poznat sami sebe? :-))...vlastně nevím, co pojmem subjekt přesně označit, protože to už bychom mohli přikročit k otázce, co je to Já?...co si myslíte vy?
Etymologie může pomoci: ob-iectum je před-ložené, sub-iectum je pod-ložené.
OdpovědětVymazatTermínů subjekt - objekt se užívá v mnoha disciplínách - v ontologii, epistemologii, lingvistice atd.
Zde máme na mysli epistemologický význam pojmu. Objekt je před-ložený, subjekt je pod-ložený. Subjekt je tedy něco, co je pod poznáním, něco, co musí být, aby poznání bylo možné, to, v jehož rámci se poznání odehrává. Skutečně můžeme říct, že u člověka je to rozum, mysl, vědomí.
Není problém učinit subjekt objektem, tedy zaměřit se na samotné podmínky poznávání.
Jakým způsobem byste předběžně, slovně vymezili předmět kursů:
OdpovědětVymazatMultikulturní výchova:
Předpona multi je z latiny a znamená mnoho.
Zajímavější je slovo kultura, které může nabývat trochu rozdílných významů v závislosti na šíři chápání tohoto slova, v nejužším slova smyslu to je prosté pěstování užitkových plodin (z latinského cultura – pěstování, ale také vzdělávání), dalším význam, dnes běžnější, je podle Cicera, který slovem kultura metaforicky přeložil Platónův pojem „péče o duši“, tedy především se jedná o umělecké činnosti. Nejširším pojetím je kultura jako určitý soubor hodnot vytvořených lidmi v rámci určité společnosti. V tomto posledním významu se slovo kultura dnes často spojuje s předponou multi. Tedy Multikulturní je týkající se mnoha kultur, tedy souborů hodnot vytvořených lidmi ve společnosti.
Výchova je cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život.
Tedy z tohoto bych odvodil, že předmět Multikulturní výchova, se zabývá přípravou člověka na život ve mnoha různých společnostech (kulturách).
Techniky osobnostně vzdělávacího výcviku
Technika – mnohovýznamové slovo, v tomto pojetí zřejmě v empirickém významu jako určitý postup, nebo metoda práce.
Osobnostně – týkající se osobnosti, tedy individuálního spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů jedince.
Vzdělávací – týkající se vzdělávání, tedy osvojování znalostí a dovedností.
Výcvik – vzdělávací činnost, která má za úkol získat, upevnit, nebo vylepšit praktické znalosti, dovednosti a schopnosti v daném oboru činnosti.
Z tohoto bych odvodil, že předmět Techniky osobnostně vzdělávacího výcviku se zabývá postupy a metodami, kterými lze zlepšit osvojování znalostí o biologických, psychologických a sociálních aspektech jedince.
Architektura knihoven
Architektura – v nejobecnějším pojetí znamená prostě stavitelství.
Knihovna – Kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům. (TDKIV)
Tedy Architektura knihoven se zabývá stavitelstvím ve vztahu ke kulturní, informační a vzdělávací instituci – knihovně.
Čerpal jsem převážně z wikipedie a wikislovníku, kromě definice termínu knihovna, ten jsem převzal z TDKIV.
Pokusila jsem se o věcné definování oborů:
OdpovědětVymazatMultikulturní výchova
materiální předmět – metodika a nástroje edukace
formální předmět vlastní – společnosti uznávající různé hmotné a duchovní hodnoty
Předmětem kursu Multikulturní výchova jsou odlišnosti mezi společnostmi uznávajícími různé hmotné a duchovní hodnoty užitím vhodné metodiky a nástrojů edukace.
Techniky osobnostně vzdělávacího výcviku
materiální předmět – metodiky a nástroje tréninku
formální předmět vlastní – edukace osobnosti
formální předmět zprostředkující – sociologická analýza
Předmětem kursu Techniky osobnostně vzdělávacího výcviku je sociologická analýza edukace osobnosti za pomoci metodik a nástrojů tréninku.
Architektura knihoven
materiální předmět – obecné zásady stavebního umění
formální předmět vlastní – instituce, která shromažďuje, uchovává a zpracovává organizovanou sbírku dokumentů.
formální předmět zprostředkující – racionální filozofie
Předmětem kursu Architektura knihoven je racionální filozofie obecných zásad stavebního umění – katalogového systému a fyzického designu budovy – instituce, která shromažďuje, uchovává a zpracovává organizovanou sbírku dokumentů.
Co je materiálním a formálním předmětem oboru informační věda?
OdpovědětVymazatNa tuto otázku dostaneme pokaždé jinou odpověď v závislosti na tom, v rámci jakého paradigmatu budeme odpověď hledat.
1. Materiálním předmětem tak může být člověk, formálním předmětem pak lidské poznání z hlediska teorie informace.
2. Materiálním předmětem může být lidský jazyk (nejen přirozený, ale všechny druhy kódů), formálním předmětem je pak jazyk z hlediska jeho schopnosti přenášet informace.
3. Materiálním i formálním předmětem může být i informace jako taková.
(STODOLA, Jiří. Předmět informační vědy a informační vzdělávání. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 05.11.2011]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804–2406.)
Martina Sk.
OdpovědětVymazatJe fakt, že jsem to napsal, ale je to pravda?
Josef Moravec. S tou multikulturní výchovou bych souhlasil.
OdpovědětVymazatTy "techniky" se mi moc nezdají. Nemyslím si, že tam půjde o znalosti "o" osobnosti, ale spíše o informace, jak osobnost rozvíjet, nebo spíše o samotný praktický rozvoj osobnosti.
Architektura knihoven bude skutečně o stavitelství ve vztahu ke knihovnám. Třeba dát dobrý pozor na význam slova knihovna a architektura, v součané době se používá i v jiném smyslu. Ale daný předmět se týká knihoven a architektury skutečně v uvedeném smyslu. Řekl bych, že hlediskem, které knihovníky nejvíce na daném předmětu zajímá je funkčnost budov vzhledem k jejich účelu poskytování knihovnických, informačních a jiných služeb.
Martina Sk. -II.
OdpovědětVymazatMultikulturní výchova. Přibližně asi ano. Jen pozor máte tam prohozený materiální a formální předmět. Já bych to formuloval takto:
MP: různé kultury
FP vlastní: různé kultury z hlediska jejich vzájemného soužití
FP zprostředkující: didaktické metody
Ad techniky.
Spíše bych to formuloval takto:
MP: člověk
FP vlastní: člověk jakožto osobnost z hlediska jeho vzdělavatelnosti a rozvoje
FP zprostředkující: techniky rozvoje osobnosti
U těch knihoven bych to viděl jednodušeji:
MP: knihovny
FP vlastní: knihovny z hlediska architektonického
FP zprostředkující: analýza funkčnosti
Ve kterých vědních oborech můžeme najít sémantiku jako subdisciplínu?
OdpovědětVymazatInformační věda - informace jako sémantický obsah
Informatika - význam přípustných kombinací symbolů
Logika - způsob interpretace symbolů (výroková logika)
Co stojí v základu konstruktivistického názoru?
OdpovědětVymazat- chápu to správně, když řeknu, že podstatou konstruktivistického názoru je přesvědčení o tom, že každý jedinec chápe svojí relaitu za pomocí svých zkušeností a prožitků a proto je tento pohled na svět, problém, věc velice individuální a může se lišit od obecně zažitého paradigmatu..Poznávání se děje konstruováním, spojováním již poznaného.
Ano, tento epistemologický postoj skutečně stojí v základu konstruktivistického názoru. Jde vpodstatě o kantovský subjektivismus.
OdpovědětVymazatKonstruktivismus je spíše směr, který zdůrazňuje roli jazyka jako struktury, jejímž prostřednictvím světu jako něčemu vpodstatě amorfnímu vtiskujeme svůj vlastní řád. A protože je jazyk nástrojem komunikace, jazyková konstrukce není záležitostí jednotlivce, ale spíše sociální skupiny.
Proč jsem se ptal? V průběhu kursu jsme mluvili o bibliografickém univerzu, které tvoří entity, atributy a vztahy. Otázka zní: Existují nějakým způsobem konkrétní i abstraktní entity ve skutečnosti? Je bibliografické universum a jeho struktura, jakkoliv samozřejmě závisí na lidském způsobu poznávání, něčím reálným, odrážejícím skutečný stav věcí, nebo jde o pojmový konstrukt, kterým v podstatě tuto realitu, která je více či méně zcela bez formy, vytváříme?
Má otázka směřovala ještě dál než k subjektivismu - spíše k otázkám ontologickým. Znamená to, že pokud svým poznáním realitu konstruujeme, je poznání totožné s tvůrčí aktivitou, ke které dochází například v oblasti umění? Má vědecké dílo de facto stejný status jako dílo krásné literatury? Je vědecká přednáška analogická s divadelním přestavením jednoho herce?
Já jsem přesvědčen o tom, že poznání je něco zcela jiného než tvoření, jakkoliv každá tvorba je na poznání založena. Při tvorbě však skutečně dochází ke konstrukci fiktivních světů, zatímco vědecký diskurz by se měl týkat reálně jsoucích věcí nebo přinejmenším věcí, o nichž máme dobrý důvod se domnívat, že jsou reálně jsoucí.